Dobrý den, děkujeme za dotaz, který je logický a zcela na místě. Adresujete záležitost, která je tak trochu školskou "hlavou 22". Pojďme se podívat na detail. 

Jak přesně vyvozujete, školy mají často uveřejněné inzeráty na pedagogické pozice, které ale mají obsazené. Obsazené jsou právě tzv. "nekvalifikovanými pracovníky", kteří tedy dle zákona o pedagogických pracovnících nesplňují kvalifikační předpoklady, ale ředitel či ředitelka je přesto může zaměstnat podle § 22 odst. 10 zákona o pedagogických pracovnících, podle kterého je možné takového pracovníka zaměstnat: 

"... po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu ..., pokud prokazatelně nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací."

Podle tohoto textu bychom mohli zcela logicky vyvodit, že pokud se objeví na danou pozici kvalifikovaný pracovník, ředitel tímto kvalifikovaným nahradí stávajícího nekvalifikovaného. Ale to není tak snadné, respektive se to reálně stane pouze v omezeném množství příkladů. 

I nekvalifikovaný pracovník se stane přijetím na pozici učitele pedagogickým pracovníkem. Ředitel či ředitelka přijmou na danou pozici podle výše uvedené legislativy pracovníka, kterému tím "de facto" uznají kvalifikační předpoklady na "nezbytně nutnou dobu". Zákon ale nespecifikuje, o jakou dobu se jedná. I tento nekvalifikovaný pracovník tak má nárok na smlouvu kontinuálně trvající 12 měsíců atd. dle platné legislativy pro pedagogické pracovníky. 

Existuje navíc judikatura nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2854/2011: "jsou-li předpoklady pro výkon sjednané práce stanoveny právním předp., který umožňuje, aby zaměstnavatel jejich nedostatek zaměstnanci prominul, není výpovědní důvod spočívající v nesplňování  těchto předpokladů naplněn, jestliže se zaměstnavatel rozhodl, že splnění takového předpokladu nebude po zaměstnanci požadovat."

Vzhledem k této judikatuře není možné s pedagogickým pracovníkem bez kvalifikace pracovní poměr rozvázat výpovědí pro nesplňování kvalifikačních předpokladů, pokud byl do zaměstnání s vědomím absence odborné kvalifikace přijat. Ošetřuje se to například termínem, do kdy musí začít studovat apod. Nicméně například ČŠI při prošetřování případných stížností bude vyžadovat doklad o tom, že škola trvale hledá kvalifikované zaměstnance. Tady tedy vedení škol stojí před složitým rozhodnutím, jak se k věci postavit a neriskovat následnou soudní při za neprávoplatnou výpověď. 

V praxi to tedy funguje tak, že tyto inzeráty na webech "visí" a vytváří vlastně prostor pro přijetí kvalifikovaného pedagoga v určitém období. Mohli bychom říci, že aktuální období, ve kterém hledáte vy, není ideální pro hledání práce ve školství, protože úvazky jsou již rozběhlé a je velmi vzácné, aby pracovníci ve školství "končili" v rámci listopadu či prosince. Nejvhodnějším obdobím pro vstup do školství bývá konec října/začátek listopadu, kdy končí zkušební období (právě v souvislosti s nekvalifikovanými pracovníky), ale tento zájem potřebuje vedení vědět spíše do konce září. Dalším takovým obdobím bývá přelom pololetí.  Následně náborový proces zpravidla začíná od března a trvá do června, případně až do srpna, pro další školní rok. V mezidobí je velmi složité uplatnění najít. Spoléhat se na to, že inzeráty na stránkách jsou aktuální je složité z výše uvedených důvodů. 

Přeji Vám mnoho štěstí v hledání, vytrvejte, prostor se určitě otevře, ačkoli nyní se může zdát veškerá snaha marná. 

S pozdravem 

Mgr. Ondřej Lněnička
ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12

Dobrý den,
je úžasné, že se snažíte zeměpis posunout z hranic předmětu dále a že hledáte cesty, jak jej udělat zajímavější a rozvíjet to nejdůležitější – kompetence žáků. Pojďme společně to ještě postrčit dále. Vaše zadání bylo vytvořit zajímavou reportáž ze země světa a jako průvodce umístit svoji osobu. Důvodů, proč to Vaše žákyně odmítla může být několik. Samozřejmě jako první je možné uvažovat „lenost a nechuť pracovat“, ale jsou i jiné výklady. Opravdu může mít problém být umístěna na obrazovce, znám lidi (i mladé), kteří se na sebe na videu nedokáží podívat, může k tomu mít i jiné důvody o kterých ani netušíte. Proto bych Vám doporučil její požadavek respektovat, ale rozhodně ji nabídněte alternativu na níž bych trval. Místo své osoby může umístit na obrazovku plyšáka, panenku atd… Kdyby ani nechtěla použít vlastní hlas, existují software, které hlas změní, nebo umí přečíst psaný text. Prostě cokoli, co bude zcela anonymní.
Pak již nebude existovat důvod úlohu neudělat. Vám se tak splní všechny cíle (zeměpisný, badatelský i digitální), možná zde ten digitální je ještě více rozvíjen. Kdyby se ptala k čemu jí to bude, pak se jedná o hlavní cíl základního vzdělávání, rozvoj kompetencí žáka.
Jestliže byste hledal odpověď na otázku, zda můžete po kterémkoli žákovi požadovat, aby byl na videonahrávce, nebo na fotografii, tak rozhodně na toto právo nemáte. Jedná se o základní svobodu člověka a podle mne je to správné. Mnou výše zmíněný postup je však již právně v pořádku. 
Přeji Vám, abyste v takovýchto úlohách dále pokračoval a abyste měl spokojené žáky. Nenechte se rozhodit jednotlivostmi. 

S úctou
Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D., 
zástupce ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34

Dobrý den, RVP je závazný dokument, škola z něj vychází při tvorbě ŠVP, ale nemůže jej "zpřísňovat". Pokud by ředitel gymnázia žákovi neumožnil nahrazení části zkoušky z anglického jazyka jazykovým certifikátem na úrovni B2, byla by případná stížnost žáka vyhodnocena jako důvodná, protože by školou došlo k nedodržení RVP. Tento výklad mi potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií. Přesto jsem pro jistotu odeslal dotaz přímo na MŠMT, jakmile dostanu odpověď, rád Vám ji poskytnu. S pozdravem Mgr. Petr Žák, ředitel Karlínské obchodní akademie 

Paní kolegyně, obsazenost pedagogického sboru, nepedagogů dané školy je vždy v rukou ředitele/ředitelky. Oni za personální situaci nesou zodpovědnost. Pokud mají ve sboru nekvalifikovanou/nekvalifikovaného kolegyni/kolegu, je možné, že si kvalifikaci doplňuje, jen o tom nevíte. Řada ředitelek/ředitelů mají na svém webu inzerát, že hedají… Budování sboru je nekonečný příběh. Napadá mě objednat se přímo na schůzku s příslušným vedením školy, vyjádřit chuť pro ně pracovat, přinést a předvést své portfolio. Řada ředitelek/ředitelů si po odsouhlasení nechávají žádosti o přijetí do zaměstnání a oslovují z této „banky“ kandidáty, kteří se jim při osobním pohovoru zamlouvali, místo bylo obsazeno někým jiným.
Mge. Bohuslav Hora, zástupce ředitelky ZŠ Bystřice, okres Benešov

Dobrý den, v materiálu „Informace MŠMT o standardizovaných jazykových zkouškách, kterými lze v roce 2025 nahradit jednu povinnou a jednu nepovinnou zkoušku z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky podle § 81 odst. 7 školského zákona“ (Praha březen 2024 Č. j. MSMT-4837/2024-1) se uvádí, že minimální jazyková úroveň zkoušky je stanovena rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání. V případě oborů vzdělání gymnázií se pro první cizí jazyk jedná minimálně o úroveň B2 dle SERR, pro další cizí jazyk B1 dle SERR. Z uvedeného textu vyplývá, že ředitel gymnázia by měl uznávat i jazykový certifikát na minimální úrovni B2 z anglického jazyka. S pozdravem Mgr. Petr Žák, ředitel Karlínské obchodní akademie   

Dobrý den!
Obecně platí, že škola řeší situace, které vznikly ve škole, nikoliv mimo školu. Škola neřeší, když kluci po škole rozbijí kamenem okno – stejně tak neřeší, když si žáci po škole zakládají skupiny na sociálních sítích, kde si nadávají. Co se týče skupin na sociálních sítích, jsem jako metodik prevence mnohem obezřetnější – a rád vám vysvětlím, proč. 
Mezi nejčastější reakce na sociálních sítích patří: „Řeknu rodičům, ať kontaktují policii."" To má jednu velkou výhodu – jako metodik prevence nemusím danou situaci řešit a škola nemá problém navíc. Na druhou stranu policie neřeší, co se děje ve třídě v rámci třídního a školního klimatu, a nebere v úvahu emoce rodičů jak šikanovaného dítěte, tak šikanujících žáků. Z mého pohledu si tedy variantou A ušetříme čas na úkor kvalitního ošetření celé situace. 
Pokud jste jako metodik prevence, metodická prevence nebo ředitel/ředitelka s touto variantou spokojeni, nemusíte číst dál – zbytečně by vás to znervózňovalo. 
B. Jak postupovat jinak? 
Přijde mi oznámení na skupinu, a jako metodik prevence se podívám na časové údaje. Někteří žáci si dávají záležet na tom, aby taková konverzace probíhala mimo školu – je jich menšina, stejně jako bojujících rodičů. Vracíme se tedy k variantě A.
Možná řešení: Za dobu, co jsem metodik prevence, jsem viděl, že v 90 % případů se věc řeší rozumně domluvou – jak s rodiči, tak se žáky. 
Součástí těchto uzavřených sociálních skupin bývají i fotografie pořízené při hodině nebo přestávce – a to škola řešit má a řeší.
Jak postupuji krok po kroku: 
. Zjistím si okolnosti a obsah tajné skupiny. 
. Projednám celou záležitost se žáky, kteří jsou do toho zapojeni. 
. Komunikuji s rodiči – komunikace je vstřícná a přátelská. Rodiče často nevědí, co se děje, takže jim situaci popíšeme, nabídneme kávu a sepisujeme oficiální protokol. 
. Pokud se konverzace stala mimo školu, školní řád nám nepomůže, tudíž nejsou kázeňská opatření možná. Pokud probíhá ve škole, můžeme dle školního řádu postupovat. 
. Skupinu většinou někdo vede, někdo se přidává – lze přihlédnout k tomu, jak dlouho skupina fungovala, prohlédnout si obsah a domluvit se. Nemusí to hned znamenat kázeňská opatření. Jde o to celou situaci lidsky zastavit. 
Pokud vám záleží na mezilidských vztazích, žáci se omluví a dotyčný je spokojený. Rodiče bývají rádi, že škola věc řeší, hezky s nimi komunikuje a vytváří bezpečné prostředí. Nejenže o tom mluví, ale činí i konkrétní kroky. 
Máme ideální téma do třídnických hodin, kde nehodnotíme chování konkrétních lidí, ale obecně se bavíme o sociálních sítích a mezilidské komunikaci. Celou třídní situaci sledujeme a klidně za 14 dní můžeme dát alespoň telefonickou zpětnou vazbu rodičům , že se situace zklidnila a poděkujeme jim za spolupráci. 
Tím podporujeme celkové klima ve škole. Jako metodici prevence a metodičky prevence se můžete pochválit, jak jste situaci vyřešili, dopřát si kávu, na chvilku se nadechnout a užit si pocit klidu z dobře odvedené práce. A pak se podívat na svůj stůl a řešit další školní událost. 
Sám sobě říkám, že nejdříve si dám ranní kávu a pak otevřu sociální sítě. Tak jsem to zase dneska udělal obráceně… Káva studená, fotka v rozespalém stavu… Přeji vám, kolegové a kolegyně, fajn den.
Jaroslav Vídeňský (učitel, metodik prevence, supervizor ve školství)

Dobrý den. 
O zařazení žáků do tříd skutečně podle školského zákona rozhoduje ředitel. Osobně bych zkusil zajít do školy a vysvětlit si, jak se věci mají, jaké máte obavy, jak to dcera, vnučka snáší (doporučil bych návštěvu školy zákonnými zástupci), požádal bych ředitele/ku, jestli by nebylo možné se na to podívat z jiné stránky. Určitě se i ve škole se žáky věnují přípravě na rozdělení třídy. Věřte tomu, že takovou záležitost také neděláme v průběhu školní roku i mimo něj rádi, určitě tomu je pádný důvod. 
Ze strany vnučky ji na takovou změnu můžete aktivně připravit – co pozitivního jí může čekat v nové třídě, jaké zajímavé výzvy to přináší, že to s sebou nese i negativa, kterým se dá předcházet, mluvit o nich, svěřovat se – je tu velký prostor pro komunikaci ze strany rodiny.Můžete se také ptát, co by vnučka potřebovala, aby se s takovou změnou snáze vyrovnala, pokud změna nastane i přes intervenci zákonných zástupců.
Přeji co nejlepší řešení a v případě změny, co nejhladší průběh.
Mgr. Bohuslav Hora, zástupce ředitelky, ZŠ Bystřice, okres Benešov

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Ve specifikaci práce speciálního pedagoga, tak je popsán v katalogu podpůrných opatření je:
Školní speciální pedagog se zabývá především včasnou identifikací žáků s potřebou podpůrných opatření a vytvářením (případně i realizací) strategií a postupů vedoucích k odstranění či zmírnění výukových problémů
Čemu pomáhá
•	Vzdělávání heterogenních skupin žáků v jednom třídním kolektivu.
•	Vzdělávání žáka se závažným stupněm potřeby podpůrných opatření (neschopného plně se zapojit do spolupráce se třídou) v kolektivu intaktních žáků.
•	Vytvoření podmínek pro týmovou spolupráci.
•	Více příležitostí k individuální práci se žákem (i s ostatními žáky ve třídě).
•	Možnost lépe poznat osobnost žáka (žáků).
Aplikace opatření a specifikace podmínek
Výše úvazku přímé práce je speciálnímu pedagogovi určena legislativně ve výši 20–24 hodin týdně. Konkrétní výši určí ředitel školy ve vnitřním předpisu školy.
Speciální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd se zaměřením na speciální pedagogiku nebo v rámci rozšiřujícího studia doplňujícího magisterské studium učitelství nebo pedagogiky. Náplň práce související s výkonem činnosti školního speciálního pedagoga je uvedena v příloze č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.:
Standardní činnosti školního speciálního pedagoga:
1. Depistážní činnosti
Vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich zařazení do speciálněpedagogické péče.  
2. Diagnostické a intervenční činnosti
Diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka (shromažďování údajů o žákovi, včetně anamnézy osobní a rodinné), analýza získaných údajů a jejich vyhodnocení.
Vytyčení hlavních problémů žáka, stanovení individuálního plánu podpory v rámci školy a mimo ni (druh, rozsah, frekvence, trvání intervenčních činností).
Realizace intervenčních činností, tj.:
•	Provádění, event. zajištění krátkodobé i dlouhodobé individuální práce se žákem (speciálněpedagogické vzdělávací činnosti, činnosti reedukační, kompenzační, stimulační).
•	Provádění, event. zajištění speciálněpedagogické vzdělávací činnosti, činností reedukačních, kompenzačních, stimulačních se skupinou žáků.
•	Participace na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu (v kooperaci s třídním učitelem, učitelem odborného předmětu, s vedením školy, se zákonnými zástupci žáka, se žákem a s ostatními partnery podpůrného týmu uvnitř a vně školy).
•	Průběžné vyhodnocování účinnosti navržených opatření, dle potřeby navržení a realizace úprav.
•	Úpravy školního prostředí, zajištění speciálních pomůcek a didaktických materiálů.
•	Zabezpečení průběžné komunikace a kontaktů s rodinou žáka (se zákonným zástupcem).
•	Speciálněpedagogické poradenské intervence a služby pro žáky, zákonné zástupce a pedagogy školy.
•	Participace na kariérovém poradenství – volba vzdělávací cesty žáka – individuální provázení žáka.
•	Konzultace s pracovníky specializovaných poradenských a dalších pracovišť.
3. Metodické a koordinační činnosti
Příprava a průběžná úprava podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole – koordinace speciálněpedagogických poradenských služeb ve škole.
Kooperace se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími institucemi a odbornými pracovníky ve prospěch žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
Participace na vytváření vzdělávacích plánů a programů školy s cílem rozšíření služeb a zkvalitnění péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Metodické činnosti pro pedagogy školy – specifika výuky a možnosti žáků dle druhu a stupně zdravotního postižení, návrhy metod a forem práce se žáky – jejich zavádění do výuky, instruktáže využívání speciálních pomůcek a didaktických materiálů.
Koordinace a metodické vedení pedagogických asistentů ve škole.
Dokumentace případů a její zajištění v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů, administrativa. (MŠMT: Věstník 2005, MŠMT: vyhláška č. 72/2005 Sb.)
Ustanovení pracovní pozice ŠSP je plně v kompetenci ředitele školy. 
Varianty opatření dle stupňů podpory
Školní speciální pedagog sehrává velmi důležitou roli zejména při podpoře edukace žáků v 1. stupni podpory, kde identifikuje výukové (výchovné) problémy žáků, navrhuje podpůrná opatření, dohlíží na jejich zařazení do školní práce. Ve vyšších stupních podpory spolupracuje s pracovníkem ŠPZ, který má žáka s tímto stupněm podpory v poradenské péči.
Více informací můžete nalézt na: http://katalogpo.upol.cz/obecna-cast/personalni-podminky/12-2-3-skolni-specialni-pedagog/
1. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění.
2. Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálněpedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků.
3. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění.
Snad jsou odpovědi dostačující. V případě potřeby se neváhejte znovu ozvat. S pozdravem Mgr. Veronika Ješátková, speciální pedagog - etoped. ZŠ Pardubice-Spořilov

Dobrý den, 

děkujeme za důvěru, se kterou jste se na nás obrátila. Z dotazu mi vyplývá, že bude nejlepší začít vyjasněním používaných pojmů. 

Asistent pedagoga je ve škole pedagogickým pracovníkem. Financování je zajišťováno přes tzv. podpůrná opatření, která přiděluje škole školské poradenské pracoviště. Na doporučení je pak uveden úvazek, který má škola financovaný. Tedy navýšení úvazku skutečně není možné bez toho, aby došlo ke změně tohoto podpůrého opatření, navíc úvazky jsou normované na konkrétní počty hodin, např. právě na 30h týdně. 

Každý pedagogický pracovník má automaticky svou pracovní dobu rozvrženou na "přímou pedagogickou činnost" a "práce související s ní", většinou nazývané "nepřímá činnost". Toto rozdělení najdeme v zákoně č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v § 22a. 

Přímou činnost definuje stejný zákon v § 2: 

"...činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání..."

Naopak práce související najdeme vyjmenované ve vyhlášce č. 263/2007 (pracovní řád zaměstnanců škol) v § 3, odst. (1), písm. b). Mezi tyto práce se tak řadí:

- příprava na přímou pedagogickou činnost;
- příprava učebních pomůcek;
- hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků;
- dohled nad dětmi a nezletilými žáky;
- spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky;
- spolupráce se zákonnými zástupci žáků;
- odborná péče o kabinety, knihovny a další;
- účast na poradách;
- účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.

Asistent pedagoga s úvazkem 30h týdně má skutečně standardně rozdělenou pracovní dobu na 27h přímé činnosti a 3h nepřímé činnosti. Nelze tedy říci, že pedagogický pracovník "nebude vykonávat nepřímou", protože legislativa toto rozdělení přímo ukládá. Z dotazu vyplývá, že činnosti, které jsou ve vaší škole řazeny do "přímé činnosti", mohou zároveň být i v činnosti nepřímé, jak je uvedeno výše. Např. cituji: 

- "být s hochem i přestávky" = dohled
- "přebírat ho od rodičů" = spolupráce se zákonnými zástupci

Je pravdou, že u asistentů pedagoga některé činnosti v rámci přímé a nepřímé činnosti splývají, které jsou naopak u učitelů snadno rozlišitelné. Tedy i když budete činnosti rozlišovat ve škole jakkoli, dá se říci, že mezi běžné činnosti asistenta pedagoga v rámci přímé činnosti bude možné zařadit i ty, které spadají dle legislativy do nepřímé. 

Nemoc žáka s doporučením z poradny nevyvazuje asistenta pedagoga z jeho přímé činnosti, kterou může v patřičné třídě dále vykonávat. 

Pokud pracujete 33h týdně, pak samozřejmě přesahujete svůj týdenní rozpis a měl by Vám být tento čas nahrazen dle platné legislativy. Ve školách často dochází k tomu, že přesně kvantifikovat čas asistenta pedagoga není snadné, tedy vyrovnání formou odměny může být možnost, ke které školy přistoupí. Dobré ale je, aby tato varianta byla předem vyjednaná, například v hodinové výši, aby byl celý proces transparentní. 

S pozdravem

Mgr. Ondřej Lněnička
ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12

"Dobrý den,
legislativně ve školství je zástupce statutárního orgánu (vy jste uvedla statutární zástupce) trochu archaismus, který platil před platností zákoníku práce v roce 2006. Tehdy bylo uvedeno, jaký příplatek za vedení může mít a nařízení vlády toto rozlišovalo. Zákoník práce z roku toto NV zrušil. Stejně se zmíněné nařízení vlády na soukromé školství nevztahovalo.
Nyní jsem nikde povinnost, aby statutární orgán jmenoval svého zástupce (zástupce statutárního orgánu) nenašel. Dává to i smysl. Představme si malotřídku pro 10 dětí zřízenou spolkem. Má jednoho zaměstnance, který je ředitelem a statutárním orgánem. Nikde není povinnost mít zástupce. Stejně jako nejmenší „veřejná“ škola v ČR v obci Rovná má asi 15 žáků a není definován zástupce statutárního orgánu.
Jaké to má tedy výhody, zástupce statutárního orgánu mít? Jednoznačně je to flexibilnější v případě, že statutární orgán nemůže vykonávat svoji funkci. Jestliže zástupce není, pak musí být ve zřizovací listině spolku jasně popsán způsob, jak statutární orgán nahradit. To je mnohdy časově velmi náročné. V případě školy je to nepraktické, neboť některé věci vyžadují podpis statutárního orgánu a když je indisponován, není jasné, kdo jej zastupuje.

S úctou
Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D., 
zástupce ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34