Odpovědi na Vaše otázky nalezneme v zákoníku práce.  

Mgr. Petr Žák
ředitel
Karlínská obchodní akademie

K Vaší první otázce: 

zaměstnanec může pracovat více než 8 hodin denně – ale za určitých podmínek: 

Průměrná týdenní pracovní doba nesmí překročit 40 hodin. 

Dle § 79 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) je stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin, ale rozvržení do dnů může být nepravidelné. 

Je možné pracovat i více než 8 hodin denně, pokud to vyrovná vyrovnávací období.  

Dle § 78 odst. 1 písm. m) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je nerovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. 

Pracovní doba tedy může být v některých dnech delší než 8 h, pokud to celkově vychází průměrně na 40 h/týden ve vyrovnávacím období. Ale dle § 83 ZP (1) délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. 

Pozor - dle § 88 ZP: nejpozději po 6 hodinách souvislé práce musí být zaměstnanci poskytnuta přestávka v délce nejméně 30 minut. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby. 

K Vaší druhé otázce: 

zaměstnanec může být zaměstnán na 1,5 úvazku – pokud je rozdělení úvazku smluvně jasné. 

Možnosti: 

0,8 úvazku učitele, 

0,7 úvazku např. jako vychovatel, správce ICT apod. 

Tyto činnosti musí být zvlášť specifikovány pracovní smlouvou nebo dodatkem, mohou být v rámci jednoho pracovního poměru nebo jako dva pracovní poměry u stejného zaměstnavatele. 

"Dobrý den.
Než vám odpovím, přidám několik detailů, které je důležité znát pro pochopení některých pracovněprávních vztahů. Pracovní neschopnost vám vystaví lékař, když usoudí, že váš zdravotní stav vám dočasně brání ve výkonu vaší práce, tedy činnosti, díky níž jste pojištěna. To znamená, že lékař konstatuje, že momentálně nemůžete vykonávat žádnou část své běžné pracovní náplně, ať už se jedná o přípravu a zadávání úkolů pro žáky, jejich opravování, nebo jakoukoli jinou činnost, kterou běžně děláte i z domova.
Z toho plyne, že učitel by neměl vykonávat žádné aktivity z této pracovní náplně a už vůbec by k tomu neměl být tlačen svým zaměstnavatelem.
Pokud jste měli s vedením školy domluvu, že budete v době dočasné pracovní neschopnosti vykonávat některé činnosti z domova, jedná se tedy o neoficiální ujednání. Jeho vymáhání je proto velice obtížné. Osobně bych vám doporučil zajít za vedením školy a připomenout jim, na čem jste se dohodli. Velice často se totiž stane, že na to vedení prostě zapomene (již se mi několikrát v podobných situacích také stalo). Vše se dá „doúčtovat“ v dalším měsíci. Nebojte se být asertivní, někdy máme obecně problém požádat o to, na co máme vlastně nárok.
V případě, že na to vedení nebude reagovat, bral bych to jako signál a poučení. Signál v tom, že není oceňováno to, co někdo dělá navíc, a možná nejsou dodržovány dohody. Poučení, že příště je lepší jednat jen tak, jak mi určují povinnosti dané pracovněprávním vztahem a nic víc (eufemisticky řečeno).
Hezký den a oceňuji vaši snahu pomoci vašim žákům.
S pozdravem
Jan Kuzebauch
Ředitel
ZŠ Kraslice, Dukelská 1122

"Dobrý den, doporučovala bych opakovanou”taktní” schůzku s rodiči, ředitelkou školy. Rodiče bych požádala a součinnost  a doporučila bych jim konzultaci v PPP. Od zprávy se pak můžete “odrazit” a s dítětem pracovat. Dále doporučuji intenzivní práci s celou skupinou , třídou dětí, ne jenom s daným dítětem.
Dítě má důvod “proč se takto chová”. Je třeba najít nějaký “potenciál” dítěte, který bude podporován a za posun pozitivně hodnocen.Chválit a vyzdvihovat pozitivní chování a upozorňovat právě na “správné” fungování dítěte ve skupině. 
Možná může zafungovat i změna kolektivu. Možná si dítě “nesedlo” s kolektivem, učitelkou. 
Přeji Vám hodně trpělivosti a klidného přístupu, věřím, že vyšetření v PPP bude přínosem.
Mgr. Vlaďka Pechanová, ředitelka MŠ Obrnice"

"Dobrý den, 

v ohledu zvýšení kvalifikace je důležité neopominout ještě § 231 Zákoníku práce, kde je v odst. (2) výslovně uvedeno: 

“(2) Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Studiem pro koordinátora školního parlamentu nezískáváte stupeň vzdělávání, ani se na něj nepřipravujete, ani takové studium k získání vyššího stupně jinak nesměřuje. Z pohledu legislativy půjde tedy o zmíněné “prohloubení“, které i v odkazovaném výkladu MŠMT odpovídá nepřímé činnosti (pracem souvisejícím), jak je popsáno v příkladu č. 16: 

“Za dobu výkonu práce ve smyslu § 348 zákoníku práce se u pedagogických pracovníků nepovažuje prohlubování kvalifikace (studium, školení a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků), neboť tato činnost je výkonem práce pedagogických pracovníků podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a § 3 odst. 1 písm. b) pracovního řádu.“

Ustanovení § 205 Zákoníku práce se zde nevyužije, protože pracovní dobu pedagogických pracovníků upravuje právě zákon o pedagogických pracovnících, který ukládá další vzdělávání, kam náleží dle výše uvedeného, i prohlubování kvalifikace spojené se studiem specializovaných činností, jako součást tzv. nepřímé činnosti. Ze stejného důvodu se neaplikuje ustanovení odst. (3) § 230 Zákoníku práce, který se věnuje prohlubování kvalifikace. Zákoník práce je obecným dokumentem, který je v případě pedagogických pracovníků dále upřesněn a rozšířen právě zákonem o pedagogických pracovnících. V zákoníku práce např. nenaleznete zmínku o rozdělení pracovní doby na přímou a na práce související. 

Učitelé “suplují za odpadlou“ pouze v případě, že v době své přímé vykonávali tzv. nepřímou činnost (dohled, studium), případně přímá činnost odpadla z jiných důvodů (absence třídy apod.). Vámi zmíněné příklady se samozřejmě neaplikují, protože nárok na návštěvu lékaře upravuje legislativa, svátky zase upravuje organizace školního roku vydávaná MŠMT (svátky jsou navíc dny pracovního klidu dle legislativy), kde ve vypsaných dnech neprobíhá výuka. I o prázdninách čerpají učitelé dovolenou, případně nařízené samostudium, takže také nedochází k případnému suplování za odpadlé hodiny. 

Co se týče kvalifikačních dohod, nejsem si vědom toho, že by byly v legislativní formě stanovené zákoníkem práce široce využívány. To je ale samozřejmě pouze mé subjektivní vnímání a praxe se může napříč republikou značně lišit, což se v našem školském systému nezřídka děje. Jak chápu zákoník práce já, tak v případě studia pro koordinátora ŠVP by skutečně neměly být legislativní podmínky stanovené v § 234 naplněny. Dovedu si představit, že ředitelé si “chtějí své investice pojistit“, ale dle mého názoru na to nemají v tomto případě právo a vyslání zaměstnance na specializační studium je jejich “risk“ a zcela na jejich uvážení. Častěji zaznamenávám využití některé formy finanční spoluúčasti zaměstnance na nákladnějším školení. 

V tomto případě, tedy legálnosti využití kvalifikační dohody, ale již nejsem schopen poskytnout závaznější právní stanovisko, ale nebyl by problém jej pro Vás získat od Středního článku, případně od MŠMT. V případě zájmu se na nás neváhejte obrátit. 

S pozdravem

Mgr. Ondřej Lněnička
ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12"

Právní předpisy, o které se odpověď opírá: (k nalezení na www.zakonyprolidi.cz)
Zákon č. 262/2006 Sb. Zákon zákoník práce
Zákon č. 40/2009 Sb.- Zákon trestní zákoník
Zákon č. 141/1961 Sb. - Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon č. 89/2012 Sb. - Zákon občanský zákoník
Zákon č. 251/2016 Sb. - Zákon o některých přestupcích


Odpověď

Dobrý den,
Vaší situace je mi upřímně líto, protože s takovýmito vztahy s vedením školy se Vám musí opravdu těžko pracovat. Ptáte se na odlišné situace, které asi spolu velmi úzce souvisí. Vedení školy se předpokládám vnitřně rozhodlo, že nechce abyste Vy a Vaše žena v konkrétní škole pracovali. Hledá nyní cesty, jak toho dosáhnout. Když pominu možnost, že ustoupíte a najdete si jiné místo (což bych asi na Vašem místě udělal já), zkusím Vám poradit, jak se postupu vedení bránit a jaká máte práva.
1) Veškerou zásadní komunikaci nyní veďte písemně, ideálně prostřednictvím datové schránky, nebo si nechávejte potvrzovat převzetí Vašich vyjádření. Tím si tvoříte důkazní materiál pro předpokládaný soud. 
2) Vytýkací dopis. Jeho nepřevzetím jste nic nevyřešil. Vedení školy se Vás snaží ze školy dostat na výpověď dle "§52 g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi, .."
Tím, že Vám napsalo vytýkací dopis a dopis se pokusilo předat Vás upozornilo. To že jste jej odmítl převzít podle mne nic neznamená. Mohl jste jej převzít a písemně se proti němu ohradit. Jestliže informace v dopise byly, nebo nebyly pravdivé je věc názoru a případně o tom by musel rozhodnout soud. Ohledně šíření špatné atmosféry se nedovedu vyjádřit.
3) Předpokládám, že bude následovat druhý vytýkací dopis a následně výpověď ze strany zaměstnavatele dle zmíněného §52. Tu můžete u soudu napadnout, ale bez právníka Vám to neradím. Soud se potáhne dlouho a paragrafy jsou záludné. Já sám právník nejsem. V případě že jej vyhrajete, bude výpověď neplatná, pracovní poměr bude obnoven a škola Vám bude muset doplatit plat za všechny měsíce zpět. Ale to pouze v případě, že soud prokáže škole pochybení. 
4) Proti pomluvám rodičů se můžete bránit tak, že budete na různých setkání argumentovat a pomluvy vyvracet. Další možností je Vaše žaloba proti konkrétnímu rodiči pro pomluvu, protože v zákoně je psáno, že pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném řekne nepravdivé informace, které jej poškodí například v zaměstnání. O tom, jestli to pomluva je, nebo ne opět může rozhodnout pouze soud. V trestním zákoníku v §184 je pomluva definována takto: 
"Pomluva (1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok."
5) Ohledně vztahu ředitele školy k Vaší manželce je opět málo informací a platí v principu stejné záležitosti. Ona se může proti kárání a šikaně ohradit, požádat například zřizovatele o prošetření postupu ředitele školy, požádat o šetření Českou školní inspekci, nebo samozřejmě může podat na ředitele školy trestní oznámení. Avšak i zde je výsledek velmi nejistý.
6) Pan ředitel rozhodně větu abyste si našel jiné místo říci může. Žádný zákon jej ve svobodě projevu neomezuje. Vy ji nemusíte respektovat, ale říkat ji může.
Shrnul bych to stručně do dvou reálných variant řešení a jedné ideální. Ty první dvě reálné jsou, že Vy a Vaše manželka podáte výpověď a najdete si jinou školu, kde si vaší práce budou vážit. Druhá možná varianta je ta, že dostanete od zaměstnavatele výpověď a tu poté napadnete u soudu. Soud bude roky trvat a nějak rozhodne. Buď ve Váš prospěch a získáte peníze, nebo v prospěch školy a Vy budete platit soudní výlohy. Třetí, ideální varianta je ta, že se vztah mezi Vámi a ředitelem změní a budete moci bez problémů a konfrontací pokračovat ve Vaší práci na škole. 
Věřím ve třetí variantu.
S přáním hodně sil při řešení této situace
Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D., 
zástupce ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34

Právní předpisy, o které se odpověď opírá: (k nalezení na www.zakonyprolidi.cz)
PRÁVNÍ VÝKLAD K § 23 ZÁKONA O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH (https://msmt.gov.cz/dokumenty/pravni-vyklad-k-23-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich)
Zákon č. 262/2006 Sb. Zákon zákoník práce

Odpověď

Dobrý den,
Díky za Vaši otázku, ale předesílám, že Vás má odpověď asi nepotěší. Nejdříve chci upřesnit, že neexistuje placená přespočetná hodina. Za přespočetnou hodinu náleží příplatek. To je v principu velký rozdíl. Každá hodina je placená v rámci platu, některé jsou s příplatkem.
Vy, jako učitelka jste placena za 40 hodin práce a 2,5 hodiny navíc přestávky na oběd. V rámci této doby vykonáváte různé činnosti. Jestliže se stane, že v týdnu vykonáváte více než 22 hodin přímé pedagogické činnosti (pro SŠ více než 21 hodin), náleží Vám za každou další hodinu příplatek. Ten berte jako "bolestné", že práce související musíte udělat rychleji. A z toho vyplývá jasný důvod, proč Vám tento týden nenáleží příplatek. Vy totiž místo úterý, kdy máte hodiny přímé navíc můžete práce související vykonávat v klidu ve čtvrtek. Proto Vám nevznikla žádná situace, která si příplatek nárokuje.
Tato situace je popsána ve výkladu MŠMT v příkladu 9, který zní: 
"Za přespočetnou hodinu se nepovažuje taková vykonaná hodina přímé pedagogické činnosti, pokud pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Doba, kdy pedagogický pracovník vykonává práce související s přímou pedagogickou činností, je výkonem práce (viz bod I.) a nelze na ni proto pohlížet jako na dobu, která se jako výkon práce posuzuje (srov. § 348 zákoníku práce)."
Protože Vám na čtvrtek ředitel školy určil práce související (místo přímé vyučovací povinnosti), nejedná se v úterý o přespočetnou hodinu. Jiný příklad by byl, kdybyste na čtvrtek měla například volno na samostudium, dovolenou, nebo by se jednalo o státní svátek. V takovém případě by se o přespočetné hodiny v úterý jednalo.
Moje odpověď je možná tvrdá a zdá se nespravedlivá, ale je v souladu se zákonem a výkladem MŠMT. Osobně to považuji od vedení školy za nefér, zvláště když ostatních se to netýká. Kdyby vedení školy chtělo být spravedlivé, mohlo by to vyřešit například odměnou, když příplatek za přespočetnou dát podle zákona nemůže.
S úctou
Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D., 
zástupce ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34

"Dobrý den,
využít dohled, jako náhradu za chybějícího učitele je možné. Je třeba vycházet ale z toho, že škola by měla poskytovat vzdělávání v maximální možné míře. To v praxi znamená, že by se měla snažit kompenzovat absenci učitele co možná nejvhodnějším způsobem, tj. zastupováním jiným kolegou. Takovéto zastupování (suplování) je ze zákona placeno 200 %, protože se skládá ze samotné náhradní výuky a zároveň z přípravy na ni. V případě, že nelze zajistit takovouto výuku, lze nahradit pouhým dohledem. To je ovšem z podstaty něco jiného. Dohled patří totiž do tzv. nepřímé pedagogické činnosti. Dohlížející je tedy vlastně pouhým hlídačem, neprovádí žádnou výuku. 
Vykázat učiteli zástup jako dohled a požadovat po něm vedení výuky tedy odporuje podstatě těchto dvou možných způsobů nahrazení chybějícího pedagoga není správné.

S pozdravem
Jan Kuzebauch
Ředitel
ZŠ Kraslice, Dukelská 1122 

Dobrý den, rozumím Vašim pocitům a chápu Vaše rozladění. Pokud však doporučení od ŠPZ dorazí i 3 měsíce před zkouškou a vztahuje se výhradně na závěrečnou zkoušku, škola musí upravit podmínky ZZ podle doporučení. Úpravy se týkají pouze průběhu zkoušky, nikoli výuky. Doporučení by mělo být platné k datu ZZ a musí být respektováno. Podrobnější informace naleznete v § 16 školského zákona (č. 561/2004 Sb.) – žák se SVP má nárok na podpůrná opatření; dále ve vyhlášce č. 177/2009 Sb. o ukončování vzdělávání ve středních školách – umožňuje úpravy podmínek ZZ v souladu s doporučením ŠPZ; ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se SVP a žáků nadaných – stanovuje pravidla poskytování podpůrných opatření. Doporučuji v zájmu zachování zdraví, abyste se netrápil tím, co nemůžete změnit. Přeji hodně sil a klidný průběh závěrečných zkoušek. Mgr. Petr Žák, ředitel Karlínské obchodní akademie 

"Dobrý den,

reaguji na Váš dotaz do poradny. Ředitel školy nemá právo Vám školu v přírodě s žáky zakázat z důvodu těhotenství.

Chápu jeho obavy o Váš zdravotní stav, ale je to zcela na Vašem uvážení.

Zjistila bych si, jak škola v přírodě probíhá, kde jsou slabá místa, kde by Vás mohlo něco ohrozit (sport, hodně dětí na jednom místě), stát se může cokoliv. Některé školy se normálně učí, jinde bývají pobyty hodně aktivní.

Na druhou stranu, přihodit se může něco i ve škole. Někdy se žáci i dospělí zraní při činnostech, u kterých by to nikdo nečekal (chůze na rovném povrchu v chodbě).

Je od zaměstnavatele pozorné, že přemýšlí tímto způsobem a má obavy o Vaše zdraví. Pokud se cítíte dobře, je to z pracovně právního hlediska na Vás. Určitě by Vám k tomu odborný názor mohl říct Váš gynekolog.

Ať vše dobře dopadne, hezký den, Mgr. Jitka Kadrmasová, ředitelka Církevní ZŠ Borohrádek"

"Dobrý den, 

děkujeme za dotaz, který je pochopitelný a pramení ze zatvrzelých nejasností, které se v našem systému drží dlouhé roky. Pojďme se na to společně podívat. 

V jednoduchosti mohu potvrdit, že postup vedení je správný. Vysvětlím konkrétně, posléze nabídnu jiný pohled na celou situaci. Vaše pracovní doba je rozdělená na přímou vyučovací činnost a na tzv. práce související, tedy nepřímou činnost (jak se běžněji v našem školství nazývají). Například v případě plného úvazku na ZŠ máte 22 hodin přímé činnosti a 18 hodin nepřímé, dohromady standardních 40 hodin týdně. Do nepřímé činnosti řadíme mnoho různých činností učitele, které jsou vyjmenovány v § 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb.:

“další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen ""žáci"") ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.“

Posledním bodem je právě “účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků“. Vedení školy tedy logicky nemůže Vaši účast na školení považovat za přímou činnost, protože legislativa výslovně vzdělávání řadí do prací souvisejících, tedy do činnosti nepřímé. Dle příkladu, který uvádíte, tak máte v daném dnu 2 hodiny přímé činnosti, kterou ale nevykonáte, v danou chvíli jste na školení, které legislativně spadá do nepřímé činnosti, tedy tyto dvě hodiny Vám v daném týdnu k odučení chybí a v další přespočetné hodině je nahradíte. Nejde tedy o to, že nemáte “proplaceno suplování“, ale máte zaplacenou přímou činnost, kterou máte v úvazku, ale kterou jste v daném týdnu neodvedla vlivem výkonu nepřímé činnosti = účasti na DVPP. 

Jinými slovy. Vedení Vám v době, kdy máte provádět přímou vyučovací činnost, nechává plnit nepřímou činnost = další vzdělávání. Vy ale neodučíte své 2 hodiny výuky, za které dostáváte svůj vyměřený plat, takže při první příležitosti, kdy lze tyto hodiny nahradit, tak učiníte. Ne zadarmo, ale za svůj standardní plat, tedy pouze bez příplatku za přespočetnou hodinu. V podstatě doplňujete hodiny přímé činnosti, které dle smlouvy máte v každém týdnu vykonávat. 

S pozdravem

Mgr. Ondřej Lněnička
ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12