Dobrý den, 

děkujeme za dotaz, na který je ve své podstatě velmi přímočará odpověď. 

Jak správně píšete, tak pokud zaměstnanc nesouhlasí se snížením úvazku, stává se nadbytečným, protože z organizačního hlediska nelze jeho požadavkům vyhovět. Doporučil bych i ještě více prozkoumat Vámi nadnesený prostor doplnění úvazku o jiné činnosti. I klidně na další smlouvu, případně dohodu, aby zaměstnankyně "dostala škálu možností k výběru". 

Pokud nic takového nenajdete, či zaměstnankyně nebude souhlasit, dojde k naplnění § 52 bodu c) zákoníku práce:

"Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,"

V souvislosti s tímto paragrafem pak automaticky vznikne zaměstnankyni nárok na odstupné podle § 67 zákoníku práce ve výši podle délky pracovního poměru.

Upozorním ještě na to, že změnu v organizaci je nutné mít dobře podloženou ve vztahu ke snížení úvazku zaměstnankyně. Tedy mít jednoznačně prokazatelné, že nešlo organizaci upravit jakkoli jinak, než ve výsledku snížit patřičný úvazek, ale zároveň že nevznikl nový úvazek jiný, který by ale teoreticky mohla zamestnankyně vyučovat. Pak by se nejednalo o nadbytečnost, ale o účelovou změnu organizace práce v neprospěch dané zaměstnankyně, což již oporu v zákoně nemá. 

S podzravem

Mgr. Ondřej Lněnička
ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12

"Dobrý den, s podobnou situací se potýká mnoho učitelů na středních školách, neboť výstupní úroveň žáků ZŠ osciluje mezi A2 (tedy doufejme, je to úroveň předepsaná) a někdy až C1. Každý učitel je tak postaven před nutnost diferencovat výuku v rámci vyučovací hodiny, aby byla přínosem pro všechny zúčastněné. To je náročná didaktická disciplína a navrhovat Vám konkrétní postupy či metody je nad rámec této poradny. Pro letošní školní rok už jste s nakoupenými učebnicemi postavená před hotovou věc; v dalších letech bych doporučila žáky otestovat na jejich úroveň ještě před instrukcí k nákupu učebnice (a nakoupit pak různé úrovně, nebo pokročilejší  žákům materiály tisknout), popř. zvážit v rámci předmětové komise a s vedením školy vytvoření skupin různé úrovně v rámci třídy či celých ročníků. Jedině tak nebudete muset vytvářet na jednu vyučovací hodinu více příprav pro různé žáky.
Ještě si dovoluji podotknout, že velmi oceňuji Váš poctivý přístup a zájem o rozvoj žáků – mohla byste učit celou třídu podle stejné učebnice a zájmů těch, kteří jsou už dále, si nevšímat. Děkuji za Váš přístup. S pozdravem Mgr. Jana Servusová, ředitelka ZŠ Bystřice"

Dobrý den,
Vaše otázka je správná a snad vysvětlím důvody „vzetí dovolené“. Je pravdou, že za státní svátek se Vám dovolená v žádném případě krátit nesmí. Ale Vy jste použila výraz „chodím do práce jen v pondělí“. Dovolená nezáleží totiž jen na tom, kdy chodíte do práce, ale na rozvržení pracovní doby, kterou Vám ředitel školy musel vytvořit a na tom, jak vyplňujete každý měsíc výkaz práce nebo jaký odevzdáváte přehled odpracované doby. To jsou dokumenty, které by měly existovat. Jaký mají důvod? Právě ten, co máte Vy. Předpokládám, že například v práci máte v pondělí 6 hodin přímé vyučovací povinnosti a učíte na střední škole. Na 6 vyučovacích hodin přísluší dalších 5 a třičtvrtě hodin prací souvisejících. To by znamenalo 11,75 hodiny za které jste placena. Ty by se daly vykázat v jeden den. Ale mnohem častější je to, že Vám tyto hodiny (prací souvisejících) jsou vykazovány v dalších dnech. Nikdo po Vás nechce, abyste šla do práce, ale v zaměstnání jste. Také je zvláštní, že Vám nebylo 14 dní předem prokazatelně oznámeno, kdy čerpáte řádnou dovolenou. To je také povinnost zaměstnavatele.
Zkuste se tedy zeptat vedení školy, jakým způsobem máte rozvrženou pracovní dobu, které dny jste podle rozpisu čerpala dovolenou a podle toho uvidíte, kolik hodin dovolené jste měla vyčerpat.

S úctou
Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D., 
zástupce ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34

"
Dobrý den,
Velice fundovaný dotaz a správně jste hledali v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Odpověď na vaši otázku se skrývá v § 3 odstavce 4, který tuto problematiku ošetřuje. Tam se říká, že „Je-li pověřeno výkonem funkce koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce více pedagogických pracovníků, sníží se každému z nich rozsah přímé pedagogické činnosti podle ředitelem školy přiděleného počtu žáků nebo tříd.“
Stejně to máme i na naší škole, kde je určen VP pro 1. st. (230 žáků) a VP pro 2. st. (180 žáků) Oběma je tedy snížena PPČ o 2 hodiny.
S pozdravem a výchovnému poradenství zdar
Jan Kuzebauch
Ředitel
ZŠ Kraslice, Dukelská 1122


§ 3
(1) Učiteli vyučujícímu předmět v cizím jazyce ve škole, která na základě povolení ministerstva3) vyučuje vybrané předměty v cizím jazyce, může ředitel školy snížit rozsah přímé pedagogické činnosti až o 3 hodiny týdně. To neplatí pro výuku cizích jazyků.
(2) Učiteli – výchovnému poradci se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
a) v základní a střední škole s počtem žáků
1. do 150 o 1 hodinu týdně,
2. do 250 o 2 hodiny týdně,
3. do 550 o 3 hodiny týdně,
4. do 800 o 4 hodiny týdně,
5. nad 800 o 5 hodin týdně,
b) v základní škole speciální s počtem tříd
1. do 7 o 1 hodinu týdně,
2. do 12 o 2 hodiny týdně,
3. nad 12 o 3 hodiny týdně.
(3) Učiteli – koordinátorovi v oblasti informačních a komunikačních technologií se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti s počtem žáků nebo studentů ve škole
a) do 50 o 1 hodinu týdně,
b) do 150 o 2 hodiny týdně,
c) do 300 o 3 hodiny týdně,
d) do 500 o 4 hodiny týdně,

e) nad 500 o 5 hodin týdně.
(4) Je-li pověřeno výkonem funkce koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce více pedagogických pracovníků, sníží se každému z nich rozsah přímé pedagogické činnosti podle ředitelem školy přiděleného počtu žáků nebo tříd.

"Dobrý den,
Vaše otázka je rozhodně správná, ale odpověď na ní nebude zcela jednoznačná.
První co Vám mohu poradit je domlouvat si způsob náhrady přímo s paní ředitelkou,
nikoli s paní ekonomkou. Za hospodaření školy je odpovědný ředitel školy a paní
ředitelka Vás uvolnila s tím, že „to po prázdninách dořešíte“.
Co se ale týká samotného práva. V principu není možné čerpat dovolenou zpětně.
Dovolenou určuje zaměstnavatel a to předem. Rozhodně se s dovolenou nedá nic
dělat po uzavření kalendářního měsíce. Tudíž dovolená nepřipadá v úvahu.
Co se týká „studijního volna“. Předpokládám, že se Vám jedná o studijní volno podle
zákona o pedagogických pracovnících (12 dní za rok), nikoli o studijní volno dle
zákoníku práce (platné pro všechny zaměstnance a ve školství téměř nepoužívané).
V zákoně o pedagogických pracovnících je uvedeno v §24:  K dalšímu vzdělávání
(samostudiem, neformálním vzděláváním, sdílením zkušeností,) pedagogickým
pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li
tomu vážné provozní důvody. Dobu čerpání volna určuje ředitel školy.
Je otázkou, zda jste byla uvolněna na výše uvedené důvody. Každopádně o tom,
jestli toto volno Vám umožněno bude, nebo ne rozhoduje jen a jen ředitel školy. Ten
k tomu může vydat vnitřní směrnici. Tu neznám, proto nemohu posoudit, zda tam je
uvedeno, že se smí toto volno brát pouze o vedlejších prázdninách. Osobně si

myslím že nikoli, protože nikdo nedefinoval pojem vedlejší prázdniny. Dále si
nemyslím, že by tam nebyla zmíněna možnost ředitele nařídit studijní volno v době
„ředitelských dní“. Tudíž Vám doporučuji si směrnici prostudovat, třeba to pomůže
najít argumenty.
Každopádně i studijní volno není možné čerpat zpětně v minulém měsíci. Co tedy
zbývá? Domluva s paní ředitelkou. Předpokládám totiž, že máte za říjen tento den
normálně zaplacen, jako byste konala práce související. Čistě právně tedy nemusíte
dělat nic a zaměstnavatel nemá právo Vám jakkoli nařídit tento den si nasuplovat. Je
otázkou, jak na škole je nastaveno zvykové právo. To nedokáži posoudit. Jen
upozorňuji, že to, že jste Vy neměla konat přímou ped. činnost (halloweenský den),
tak to není relevantní. Nevíte, zda by Vám ji na ten den paní ředitelka nanařídila
(mohl někdo z učících onemocnět, atd…) dále ji konali jiní učitelé, možná i nad rámec
svého úvazku, a to škola musí zaplatit.
Když se odprostím od zákonů a paragrafů, tak by mi připadlo férové, že ty hodiny,
které jste chyběla (tolik přímě vyuč. povinnosti, kolik v pátek máte), tak ty byste měla
nasuplovat. Ale upozorňuji, že na to asi není ze strany zaměstnavatele nárok, jen mi
to osobně přijde férové. Když budete dělat „mrtvého brouka“, tak to asi musí přejít
vedení školy mlčením a do „suplování zadarmo“ Vás nemůže nutit, ale asi to nezlepší
atmosféru mezi Vámi a vedením školy.
Každopádně, moc doporučuji komunikovat přímo s paní ředitelkou a situaci vyřešit
kompromisem. Zmiňte i Váš argument ohledně supervizí (ale jen jestli jsou opravdu
v době volna (například o víkendu, večer..) a nikoli v době, kdy máte vykonávat práce
související) atd…
S úctou a přáním, ať je nalezena situace, která je pozitivní pro všechny strany.
Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D.,
zástupce ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34"

Dobrý den,

děkuji Vám za Váš dotaz a za to, jak profesionálně k celé situaci přistupujete. Oceňuji, že jste již podnikla kroky k řešení problému.

Setkání s oběma žáky dohromady může být vhodným řešením, pokud s tím oba souhlasí. Skvěle uvažujete nad nastavením pravidel pro vzájemnou komunikaci v případě, že oba dva souhlasí s formální schůzkou (mluví jen jeden, vzájemně si naslouchají a vyhýbají se vulgarismům). Tímto způsobem mohou oba vyjádřit své pocity a pohled na situaci, což může přispět k lepšímu porozumění a řešení konfliktu. Uvidíte, zda se jim hned při první schůzce podaří nastavená pravidla respektovat, nebo jestli těch schůzek bude muset proběhnout více.

Pokud by však s takovým setkáním nesouhlasili, můžete využít příležitostí, kdy se konflikt projeví spontánně, například ve třídě nebo na chodbě. V takových chvílích je možné zasáhnout, oddělit je od ostatních spolužáků a pokusit se situaci vyřešit na místě, i když to nemusí být tak formální jako plánované setkání.

Důležité je pokračovat v individuální komunikaci s oběma žáky a sledovat vývoj jejich vztahu. Jsou situace, kdy se konflikt podaří vyřešit, jsou situace, kdy spolužáci dospějí k vzájemnému respektu, a jsou situace, kdy se nerespektují i přes snahu třídního. Pokud je problém dlouhodobějšího rázu, tak jsem v roli třídního učitele nejdříve na vzniklý konflikt upozornil rodiče přátelským telefonátem, že mi jako třídnímu záleží na vyřešení situace a popisně řekl, co se děje. Z telefonického rozhovoru jsem rodičům poslal krátký shrnující e-mail a pak v případě přetrvávajících konfliktů zavolal rodiče do školy a řešil situaci s nimi a jejich dětmi ve škole. Schůzky probíhaly odděleně a udělal jsem z jednání oficiální zápis. Část těch rozhovorů dospěla až sem a situace se začala uklidňovat. Záleží však na škole a školním systému, kde jsem; každá škola má jiné nastavení řešení takových situací.

Přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší pedagogické práci. Je fajn, že se paní učitelka třídní takto aktivně zajímá o třídní klima a co jste doposud v tomto ohledu podnikla.

S pozdravem, Jaroslav Vídeňský (učitel, metodik prevence a supervizor ve školství)

Dobrý den,
jakkoli chápu, že Vám bylo jednání paní ředitelky nepříjemné a že jste se cítila pod tlakem, nevidím jediný právní důvod, proč by ředitelka školy nemohla natáčet jakoukoli hodinu ve škole. Nejedná se o Vaši hodinu, ale o hodinu žáků (třídy), kterou vedete Vy. Ředitel školy je ze zákona odpovědný za kvalitu výuky na škole. Dále pedagogický pracovník má právo na objektivní hodnocení své práce. I proto ředitel školy může natáčet vyučovací hodinu. Co ale nemůže, je bez souhlasu aktérů nahrávku zveřejňovat. Dovedu si představit, že ředitel školy Vaši hodinu natočí a následně při rozboru hospitace se o nahrávku bude opírat. Dovedu si i představit, že ji použije pro zdůvodnění svého hodnocení Vaší práce. Pro větší objektivitu. Neznám však přesný kontext a důvod nahrávky. Každopádně zákon toto nijak neomezuje. Je to stejné, jako když se například pracoviště výroby aut nahrává na kameru a vedoucí úseku vidí, jak jeho zaměstnanci vyrábí auto. O nahrávání musíte být informována, ale souhlas není třeba.
V Zákoníku práce v §316 odstavci (2) je uvedeno „Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.“ Osobně vyučovací hodinu nepovažuji za soukromí zaměstnance, o odposlech a záznam hovorů se nejedná, poštu nekontroluje atd… Tudíž ani zákoník práce nahrávání vyučovací hodiny nijak nezakazuje. Jiná situace by bylo například nahrávání v kabinetu. To je podle mne již narušení soukromí a na to zákoník práce myslí.
Druhá věc je však míra osobní a empatická. Jestliže ředitel školy nezohlednil Vaši žádost o nenahrávání a konal, jak píšete „z pozice síly“ (já to upravím na nadřízeného, nebo i zaměstnavatele vůči zaměstnanci) máte jako zaměstnanec k dispozici jednoduchou reakci. Podejte výpověď a odejděte na jinou školu, kde se k Vám bude vedení školy chovat s respektem k Vašim žádostem. Ať poté ředitel školy si poradí se zajištěním výuky, jak chce. Ale výpověď je to jediné, jak se můžete vůči nahrávání vyučovací hodiny žáků, kde učíte bránit.
Na závěr bych ještě chtěl sdělit svůj osobní názor, že se musí jednat o nahrávku vyučovací hodiny (tedy práce třídy, Vaší interakce s žáky atd..), nikoli celou dobu pouze o nahrávání Vašeho obličeje a Vaší postavy. To by již zavánělo stalkingem a nepřiměřeným jednáním zaměstnavatele. 
Přeji Vám, abyste mohla pracovat v prostředí, kde vedení školy respektuje Vaše žádosti. 

S úctou
Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D., 
zástupce ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34

Dobrý den, z Vašeho dotazu nevyplývá, jestli jste celou záležitost řešila s vedením školy, což doporučuji už jen proto, aby škola nastavila mechanismy, které zabrání, aby se podobná situace opakovala. Registrační formulář by neměl umožnit bez vědomí zákonného zástupce registraci nezletilému žákovi. Dále bych doporučil nastavení schválení transakcí ve školní pokladně zákonným zástupcem, zvláště pokud jde o tak vysokou částku. Domnívám se, že argument školy, že Váš syn by si měl v 17 letech už všechno umět zařídit sám, by v případném soudním sporu neobstál. Stále jde o nezletilého žáka, partnerem k jednání o výše popsané akci může být jen zákonný zástupce. Na Vašem místě bych požádal vedení školy o jednání, jehož výsledkem by mělo být vrácení celé částky na Váš účet. S pozdravem Mgr. Petr Žák,  ředitel  Karlínské obchodní akademie

"Dobrý den,
Nastavení přímé pedagogické činnosti (PPČ) je nastaven naštěstí výhodněji pro pedagog. To znamená, že pokud je mu v týdnu PPČ zvednuta (např. kvůli suplování, nebo pravidelné nadúvazkové hodiny) musí mu být tyto hodiny zaplaceny a to dokonce 200 %. Naopak když nenaplní svoji týdení PPČ nemůže a není mu krácen plat. 
Co se týká suplování aprobovaného či neaprobovaného, zákon ani vyhláška nic takového nerozlišuje. Každé zastupování je bráno stejně. Jediné, co by zavdávalo neproplacení zastupované hodiny, by byl případ, kdy by vedení tuto hodinu označilo jako dohled nad žáky. To by znamenalo, že hodina by se počítala jako nepřímá pedagogická činnost a nebyla by proplacena. Pro učitele by to znamenalo, že by ve třídě byl přítomen, ale pouze jako dozor a žáci by si dělali, co chtějí v rámci nějakých limitů a výuka by reálně neprobíhala. Pro toto řešení však není reálný důvod. 

S pozdravem a přáním mnoha zdaru v učitelském životě
Jan Kuzebauch
Ředitel
ZŠ Kraslice, Dukelská 1122

Dobrý den, v metodickém pokynu MŠMT k  ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH ZAŘAZOVÁNÍ PODLE 16 - TI TŘÍDNÍHO KATALOGU PRACÍ Č. j.: 30 207/2003-25 se pro 10. platovou třídu uvádí následující podmínky: „Vzdělávací a výchovná činnost v praktickém vyučování v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo v odborném výcviku v náročných oborech středního vzdělání s výučním listem. O náročnosti oborů středního vzdělání s výučním listem rozhoduje zaměstnavatel. Za náročné obory lze považovat např.: 26-52-H/004 Mechanik elektrotechnických zařízení 26-53-H/001 Mechanik elektronických zařízení 26-59-H/002 Spojový mechanik - sdělovací sítě 23-68-H/001 Automechanik 34-53-H/001 Reprodukční grafik.“ MŠMT nemůže taxativně vymezit všechny náročné obory středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou.  V textu jsou proto uvedené pouze příklady a je plně v kompetenci zaměstnavatele, aby posoudil, zda obory vyučované v jeho škole jsou s obory uvedenými v příkladech z hlediska náročnosti srovnatelné. V této oblasti může také uplatnit svoji metodickou činnost kraj, kterému se tím dává možnost přispět v rámci svého regionu k jednotnému zařazování pedagogických pracovníků do platových tříd a zároveň stanovit určité priority. S pozdravem Mgr. Petr Žák, ředitel Karlínské obchodní akademie