Právní předpisy, o které se odpověď opírá: (k nalezení na www.zakonyprolidi.cz)
PRÁVNÍ VÝKLAD K § 23 ZÁKONA O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH (https://msmt.gov.cz/dokumenty/pravni-vyklad-k-23-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich)
Zákon č. 262/2006 Sb. Zákon zákoník práce

Odpověď

Dobrý den,
Díky za Vaši otázku, ale předesílám, že Vás má odpověď asi nepotěší. Nejdříve chci upřesnit, že neexistuje placená přespočetná hodina. Za přespočetnou hodinu náleží příplatek. To je v principu velký rozdíl. Každá hodina je placená v rámci platu, některé jsou s příplatkem.
Vy, jako učitelka jste placena za 40 hodin práce a 2,5 hodiny navíc přestávky na oběd. V rámci této doby vykonáváte různé činnosti. Jestliže se stane, že v týdnu vykonáváte více než 22 hodin přímé pedagogické činnosti (pro SŠ více než 21 hodin), náleží Vám za každou další hodinu příplatek. Ten berte jako "bolestné", že práce související musíte udělat rychleji. A z toho vyplývá jasný důvod, proč Vám tento týden nenáleží příplatek. Vy totiž místo úterý, kdy máte hodiny přímé navíc můžete práce související vykonávat v klidu ve čtvrtek. Proto Vám nevznikla žádná situace, která si příplatek nárokuje.
Tato situace je popsána ve výkladu MŠMT v příkladu 9, který zní: 
"Za přespočetnou hodinu se nepovažuje taková vykonaná hodina přímé pedagogické činnosti, pokud pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Doba, kdy pedagogický pracovník vykonává práce související s přímou pedagogickou činností, je výkonem práce (viz bod I.) a nelze na ni proto pohlížet jako na dobu, která se jako výkon práce posuzuje (srov. § 348 zákoníku práce)."
Protože Vám na čtvrtek ředitel školy určil práce související (místo přímé vyučovací povinnosti), nejedná se v úterý o přespočetnou hodinu. Jiný příklad by byl, kdybyste na čtvrtek měla například volno na samostudium, dovolenou, nebo by se jednalo o státní svátek. V takovém případě by se o přespočetné hodiny v úterý jednalo.
Moje odpověď je možná tvrdá a zdá se nespravedlivá, ale je v souladu se zákonem a výkladem MŠMT. Osobně to považuji od vedení školy za nefér, zvláště když ostatních se to netýká. Kdyby vedení školy chtělo být spravedlivé, mohlo by to vyřešit například odměnou, když příplatek za přespočetnou dát podle zákona nemůže.
S úctou
Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D., 
zástupce ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34

Dobrý den, rozumím Vašim pocitům a chápu Vaše rozladění. Pokud však doporučení od ŠPZ dorazí i 3 měsíce před zkouškou a vztahuje se výhradně na závěrečnou zkoušku, škola musí upravit podmínky ZZ podle doporučení. Úpravy se týkají pouze průběhu zkoušky, nikoli výuky. Doporučení by mělo být platné k datu ZZ a musí být respektováno. Podrobnější informace naleznete v § 16 školského zákona (č. 561/2004 Sb.) – žák se SVP má nárok na podpůrná opatření; dále ve vyhlášce č. 177/2009 Sb. o ukončování vzdělávání ve středních školách – umožňuje úpravy podmínek ZZ v souladu s doporučením ŠPZ; ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se SVP a žáků nadaných – stanovuje pravidla poskytování podpůrných opatření. Doporučuji v zájmu zachování zdraví, abyste se netrápil tím, co nemůžete změnit. Přeji hodně sil a klidný průběh závěrečných zkoušek. Mgr. Petr Žák, ředitel Karlínské obchodní akademie 

"Dobrý den,

reaguji na Váš dotaz do poradny. Ředitel školy nemá právo Vám školu v přírodě s žáky zakázat z důvodu těhotenství.

Chápu jeho obavy o Váš zdravotní stav, ale je to zcela na Vašem uvážení.

Zjistila bych si, jak škola v přírodě probíhá, kde jsou slabá místa, kde by Vás mohlo něco ohrozit (sport, hodně dětí na jednom místě), stát se může cokoliv. Některé školy se normálně učí, jinde bývají pobyty hodně aktivní.

Na druhou stranu, přihodit se může něco i ve škole. Někdy se žáci i dospělí zraní při činnostech, u kterých by to nikdo nečekal (chůze na rovném povrchu v chodbě).

Je od zaměstnavatele pozorné, že přemýšlí tímto způsobem a má obavy o Vaše zdraví. Pokud se cítíte dobře, je to z pracovně právního hlediska na Vás. Určitě by Vám k tomu odborný názor mohl říct Váš gynekolog.

Ať vše dobře dopadne, hezký den, Mgr. Jitka Kadrmasová, ředitelka Církevní ZŠ Borohrádek"

"Dobrý den, 

děkujeme za dotaz, který je pochopitelný a pramení ze zatvrzelých nejasností, které se v našem systému drží dlouhé roky. Pojďme se na to společně podívat. 

V jednoduchosti mohu potvrdit, že postup vedení je správný. Vysvětlím konkrétně, posléze nabídnu jiný pohled na celou situaci. Vaše pracovní doba je rozdělená na přímou vyučovací činnost a na tzv. práce související, tedy nepřímou činnost (jak se běžněji v našem školství nazývají). Například v případě plného úvazku na ZŠ máte 22 hodin přímé činnosti a 18 hodin nepřímé, dohromady standardních 40 hodin týdně. Do nepřímé činnosti řadíme mnoho různých činností učitele, které jsou vyjmenovány v § 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb.:

“další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen ""žáci"") ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.“

Posledním bodem je právě “účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků“. Vedení školy tedy logicky nemůže Vaši účast na školení považovat za přímou činnost, protože legislativa výslovně vzdělávání řadí do prací souvisejících, tedy do činnosti nepřímé. Dle příkladu, který uvádíte, tak máte v daném dnu 2 hodiny přímé činnosti, kterou ale nevykonáte, v danou chvíli jste na školení, které legislativně spadá do nepřímé činnosti, tedy tyto dvě hodiny Vám v daném týdnu k odučení chybí a v další přespočetné hodině je nahradíte. Nejde tedy o to, že nemáte “proplaceno suplování“, ale máte zaplacenou přímou činnost, kterou máte v úvazku, ale kterou jste v daném týdnu neodvedla vlivem výkonu nepřímé činnosti = účasti na DVPP. 

Jinými slovy. Vedení Vám v době, kdy máte provádět přímou vyučovací činnost, nechává plnit nepřímou činnost = další vzdělávání. Vy ale neodučíte své 2 hodiny výuky, za které dostáváte svůj vyměřený plat, takže při první příležitosti, kdy lze tyto hodiny nahradit, tak učiníte. Ne zadarmo, ale za svůj standardní plat, tedy pouze bez příplatku za přespočetnou hodinu. V podstatě doplňujete hodiny přímé činnosti, které dle smlouvy máte v každém týdnu vykonávat. 

S pozdravem

Mgr. Ondřej Lněnička
ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12

Odpověď na otázku z poradny Učitelské platformy

Text otázky: 

Dobrý den,
pracuji jako učitelka 1.stupně základní školy. Ve třídě mám asistentku a pedagoga, která v rámci svého úvazku poskytuje doučování několika žákům s OMJ nebo SPU. V době její nepřítomnosti (nemoc, lékař) mi nyní paní zástupkyně nařizuje vést toto doučování místo ní. Nemám podepsanou žádnou dohodu o doučování, nebyla sjednána žádná finanční odměna a já nemám zájem doučování vést z důvodu momentálně náročného probíhajícího studia na VŠ a stíhání veškeré agendy týkající se mého úvazku učitele. Může mi být toto nařízené, pokud s tím nesouhlasím? Je mi tvrzeno, že jde o jednorázové doučování, přičemž už po mně bylo požadováno 3x (jednou dokonce nařízeno přes asistentku pedagoga, ať mi toto vzkáže)


Datum obdržení otázky: 2.4.2025 (21:03)
Datum zaslání odpovědi: 4.4.2025 (16:15)
Odpověď vypracoval: Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D., zástupce ředitele Základní škola, Praha 2, Londýnská 34

Právní předpisy, o které se odpověď opírá: (k nalezení na www.zakonyprolidi.cz)
Zákon č. 262/2006 Sb. Zákon zákoník práce

Dobrý den,
z Vaší otázky cítím, že komunikace mezi vedením školy a Vámi není ideální. Snad na tom budou pracovat a vše se zlepší k Vaší spokojenosti. Ale k podstatě Vašeho dotazu. Pracovní doba učitele se (jak určitě víte a omlouvám se, že to zde opakuji) skládá z přímé pedagogické činnosti (22 hodin), prací souvisejících (18 hodin), a přestávek na oběd (2,5 hodiny). V průběhu 40 hodin Vám může ředitel(ka) školy (i delegující tuto pravomoc na zástupkyni) nařídit 4 hodiny přespočetné týdně (hodiny suplování), za které Vám ale náleží příplatek ve výši 200 % průměrného hodinového platu.
Mimo tyto hodiny PPČ ale může také určit Vaše práce související, a to až do výše 18 hodin za týden. Za ty ale žádný příplatek nenáleží, protože jsou běžnou součástí pracovní náplně učitele. A zde je otázka, jakou činnost Vám vlastně zástupkyně nařídila. Jestliže doučování považuje za suplování, pak nařídit může, Vy jej musíte vykonat (do limitu 4 hodin týdně), ale musí Vám jej zaplatit příplatkem (ten je cca 400 - 600 Kč hrubého na hodinu v závislosti na Vašem příjmu).
Dovedu si ale představit, že Vám to nařídí jako konzultaci, ale to pak není suplovaná hodina, ale práce související a je to běžnou náplní práce učitele. Je normální, že svým žákům nabízíte individuální konzultace a určitě to máte napsáno ve své náplni práce, se kterou jste byla při podpisu pracovní smlouvy seznámena. Takováto hodina je pak bez příplatku a může, ale nemusí, Vám být za ni vyplacena zvláštní odměna v jakékoli výši.
Co se týká další smlouvy, či DPP není to nutná věc. S tou byste musela souhlasit a v ní by musely být dány jasné podmínky dle zákona. Jestli stávající paní asistentka má, nebo nemá něco v úvazku je otázkou, kterou ví pouze ona a vedení školy. Neboť předpokládám, že nemáte přístup k její pracovní smlouvě.
Omlouvám se, jestli jsem Vás nepotěšil, ale klíčové opravdu je, jak Vaši práci zařadí vedení školy. Jestliže s tímto postupem nesouhlasíte, zkuste s vedením nejdříve komunikovat, sdělte mu své důvody a uvidíte jaké budou mít vysvětlení a argumenty. Můžete si také na vedení školy stěžovat u ČŠI, nebo na Státním úřadu inspekce práce. Ale zde je otázkou, do jaké úrovně "to chcete tlačit". Ale právo na to rozhodně máte. Poslední možností je samozřejmě varianta změnit pracoviště a najít si místo tam, kde si Vaší práce bude vedení školy vážit a kde k Vaši výhradám bude přihlíženo.
S úctou
Ing. Bc. Václav Nádvorník, Ph.D., 
zástupce ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34

Dobrý den, dne 1. září 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v jejímž důsledku došlo ke zrušení akreditací vzdělávacích programů průběžného vzdělávání (studium k prohloubení odborné kvalifikace dle § 10 vyhlášky č. 317/2005 Sb.), dopad měla i na délku platnosti akreditace vzdělávacích programů či řízení o akreditaci. Novela zákona přinesla zúžení rozsahu akreditací vzdělávacích programů systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a to tím způsobem, že nadále nejsou akreditovány vzdělávací programy k prohlubování odborné kvalifikace (tzv. průběžné vzdělávání). Nic se ale nezměnilo na tom, že pedagogičtí pracovníci jsou i nadále povinni si obnovovat, udržovat a doplňovat kvalifikaci. Tyto prohlubující či průběžné vzdělávací programy tak jsou i nadále součástí dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a zůstaly důležitou složkou jejich profesního rozvoje. Zároveň již není akreditace vzdělávacích programů prohlubujícího vzdělávání podmínkou pro čerpání finančních prostředků z dotačních programů, zejména z tzv. šablon Operačního programu Jan Amos Komenský nebo výzev v rámci Národního plánu obnovy. Z výše uvedeného plyne, že není možné v současné době podávat žádosti o akreditaci vzdělávacích kurzů. Podrobné informace naleznete na stránkách MŠMT: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/predpokladane-zmeny-v-akreditacich-vzdelavacich-programu-v. S pozdravem Mgr. Petr Žák, ředitel Karlínské obchodní akademie

Dobrý den, dovolte mi reagovat na Váš dotaz v Poradně UP ohledně absolvovaného vzdělání. Jestli jsem tomu správně porozuměla, máte vystudovaný Bc. program Náboženská výchova v Hradci Králové a nyní studujete navazující Mgr. program v Praze Aplikovaná etika. 
Uplatnění u Vašeho Bc. programu je převážně nepedagogické, viz obrázek níže, ale za předpokladu doplnění magisterského studia byste měl/a být schopen/schopna učit i náboženskou výchovu. 
2c794e30-1acb-4bc6-90e9-18341c63f844.png

Jak píšete, absolventi Mgr. programu Aplikovaná etika mohou vyučovat předmět Etika na SŚ, gymnáziích a VOŠ. Zde byste tedy měl/a najít uplatnění. Zároveň, po ukončení Mgr. studia byste podle bodu 2. výše popsaného uplatnění mohl/a vyučovat i náboženskou výchovu. 
Kvalifikaci upravuje Zákon o pedagogických pracovnících, pro učitele náboženství platí § 14. 
Doporučovala bych ještě zavolat na studijní oddělení UHK a ujistit se, že s doplněným Mgr. titulem z Aplikované etiky můžete náboženskou výchovu vuyčovat.

S pozdravem, 

Klára Koubská

Dobrý den, podle § 164 odst. 1 písm. h) školského zákona ředitel školy odpovídá za zajištění dohledu na „dětmi“ a „nezletilými žáky“. Jestliže však vyjdeme z toho, že je nutné zajistit bezpečnost a ochranu zdraví všech (dětí, žáků, studentů), pak lze dovodit, že dohled je nutné vykonávat i nad zletilými žáky. Dohled je jednou z forem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, kterou škola povinně zajišťuje při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb (§ 29 odst. 2 školského zákona). U zletilých žáků může být dohled spíše organizační a koordinační, nikoli autoritativní – vychází z jejich odpovědnosti za sebe sama, ale škola stále nese část právní odpovědnosti. Škola by měla informovat zletilé žáky o pravidlech, zásadách bezpečnosti a chování během výletu, nechat žáky podepsat informovaný souhlas nebo prohlášení o seznámení s pravidly, mít připravený plán výletu a kontaktní údaje pro případ nouze, vést evidenci účastníků, znát jejich zdravotní omezení, pokud se rozhodnou je sdělit. Pokud dojde ke zranění nebo jinému incidentu, škola i pedagog mohou nést odpovědnost, pokud se prokáže, že nebyla přijata dostatečná opatření k zajištění bezpečnosti, nebyl dohled přiměřený povaze výletu, chyběla organizace, informování nebo prevence. Veškerá pravidla by měla být zahrnuta ve školním řádu. Já osobně coby ředitel školy bych ani zletilým žákům nepovolil jet na výlet vlastním autem, požívat na školní akci alkohol či jiné návykové látky či např. nedodržovat čas večerky. Ale to už je na rozhodnutí každého ředitele školy. S pozdravem Mgr. Petr Žák, ředitel Karlínské obchodní akademie    

"Dobrý den, 

děkujeme za dotaz i důvěru, se kterou se na nás obracíte. V odpovědi ale bohužel nebudu schopen poskytnou jasná východiska, která byste asi očekávala a potřebovala. Pojďme se na to podívat postupně, začneme ustanovením faktů, které se věci týkají. 

Vytýkací dopis je ustálený pojem, který legislativa přímo neadresuje, obecně se takovéto dopisy vztahují k § 52 písm. f) zákoníku práce:

""...je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,""

Vytýkací dopis je právě takové písemné upozornění, které v případě neodstranění může vést k výpovědi. Druhým faktickým ustanovením pro nás bude organizace výjezdů pro žáky jako taková. Ani ta není v legislativě plně uchopena, zpravidla si vystačíme se základními ustanoveními školského zákona, kde odpovědnost za rozhodování o zajištění bezpečnosti a dalších pravidel leží na řediteli školy. V případě výjezdů je základní § 3 odst. 1) vyhlášky č. 48/2005 Sb.:

(1) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání 1), a při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem 2). Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

Zde nalezneme slovo ""určit"", které se pak zpravidla ve školách realizuje formou tzv. ""pověření"", či podobných dokumentů. V praxi to znamená, že ředitel školy písemně pověří pracovníka vedením akce a zajištěním bezpečnosti žáků. V tomto ohledu nám poslouží ""Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách, Č.j.: 37 014/2005-25"", kde najdeme důležitá ustanovení týkající se:

- prevence rizik
- povinností žáků dodržovat školní řád, vnitřní řád a pokyny školy a zaměstnanců
- zavádí povinnost poučit žáky o bezpečnosti a pravidlech s dokladem

Zavádí také pravidla pro lyžařské kurzy, jmenovitě:

- (2) Za řádnou organizační přípravu kurzu odpovídá jeho vedoucí. Zajišťuje vhodný objekt,
dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
žáků.
- Školy odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které
organizují v rámci vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech. O konkrétních
opatřeních a poučení žáků, případně jejich zákonných zástupců, se pořizuje před
uskutečněním výjezdu záznam o poučení podepsaný jeho účastníky. Přiměřeně se použijí
ustanovení čl. 15 a 16.

A teď pojďme výše uvedené zpřehlednit. Ředitel školy pověří vedoucího akce, který poté zopodvídá za bezpečnost a ochranu žáků. Jelikož akce mimo školu bude vždy specifická, očekává se poučení žáků o bezpečnosti a pravidlech chování, pokud je dopředu neupravuje jiný vnitřní materiál školy. O tomto poučení se vystavuje doklad, podepsaný žáky a případně zákonnými zástupci. Povinnosti vedoucího akce by také měly být specificky stanoveny, buď vnitřním předpisem, školním řádem, nebo samotným pověřením. Například my před LVZ předáváme pravidla rodičům a žákům dopředu pročíst na obecném  materiálu ke kurzu, před odjezdem jak rodiče, tak žáci, tento podepisují, probíhá poučení žáků před odjezdem ve škole, i znovu na místě konání kurzu. Vedoucí kurzu má své povinnosti stanovené přílohou pověření. 

A tady přichází i odpověď. Postup vedení nelze hodnotit jako správný/špatný. Vedení školy může takový dopis učiteli vystavit. Stejně tak ale učitel může na dopis písemně reagovat a výtky adresovat/vysvětlovat/rozporovat. Co se správnosti sestavení týče, bude záležet na tom, jak vedení vysvětluje, že k ohrožení zdraví a bezpečnosti došlo. Pokud nevysvětluje, pak je opět možné písemně požádat o doplnění tohoto vysvětlení. Předpokládám, že zákaz jakýchkoli návykových látek apod. je stanoven nejen školním řádem, ale také výše zmíněným poučením. Na toto lze odkazovat, tedy že vyučující žáky poučil, čímž chtěl předcházet rizikům, a žáci toto porušili, ačkoli byli prokazatelně seznámeni s těmito pravidly. A posledním bodem je samotný odklad informování. Toto je věc pohledu vedení a učitele. I já osobně dávám do pověření povinnost ""neprodleného informování a veškerých nestandardních situacích, které nastanou v průběhu akce"". Nechci hodnotit, jestli odklad poskytnutí informace o dva dny je ve vaší škole závažné pozdržení, nebo ne, ale optikou ředitele bych takovou informaci ocenil obratem. Nicméně i toto by mělo být obsahem pověření, nebo interní směrnice k organizaci výjezdů, takže doporučuji podívat se do těchto materiálů a případně vytýkací dopis v tomto duchu rozporovat. Jediný institut, který je případně schopen dát za pravdu jedné nebo druhé straně je pak soud. 

S pozdravem

Mgr. Ondřej Lněnička, ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12"

Dobrý den, děkuji za důvěru, se kterou jste se na mě obrátila.

Situace, kterou popisujete, je bezpochyby velmi náročná, jak na profesní, tak na osobní rovině. Šíření nepravdivých informací, zvláště pokud zasahují do osobní integrity, může významně ovlivnit nejen vaši profesní autoritu, ale i pracovní pohodu a celkovou atmosféru ve třídě. Rád bych vám nabídl několik profesionálních pohledů a doporučení, jak tuto situaci co nejefektivněji řešit.
Vedení školy hraje v těchto situacích zásadní roli. Pokud dochází k šíření nepravdivých a zraňujících informací, je nezbytné, aby vedení školy jednalo rychle a důrazně. Doporučuji obrátit se na vedení školy s jasným požadavkem na prošetření situace a případné zahájení disciplinárního řízení vůči aktérům. Pokud se ukáže, že šíření pomluv je vědomé a úmyslné, měly by následovat odpovídající důsledky, například podmínečné vyloučení nebo jiná forma kázeňského opatření. Jasná reakce ze strany vedení školy vyšle důležitý signál, že takové chování je nepřijatelné a nebude tolerováno.
Zároveň, dle své osobní zkušenosti, víte, jestli je vedení vaší školy schopno takovou situaci skutečně efektivně řešit. Pokud vedení školy nebude ochotné nebo schopné jednat, je to důležitá informace pro vaše další rozhodování.
Vaše rozhodnutí otevřeně promluvit o pomluvách bylo zcela správné. V takových situacích je klíčové, aby komunikace byla jasná, klidná a věcná. Důležité je zachovat klid a sebevědomý postoj – žáci často testují hranice, a pokud uvidí, že jste pevná a důsledná, může to vést k rychlému útlumu nevhodného chování.
Negativní atmosféru ve třídě často podporuje malá skupina problémových žáků. Klíčové je zaměřit se na pozitivní většinu a posílit zdravé vztahy ve třídě. Zkuste vytvořit situace, ve kterých budou aktivní a spolupracující žáci posilovat pozitivní atmosféru – týmové projekty, diskuse, práce ve skupinách. Pokud se podaří zapojit většinu třídy a posílit zdravé dynamiky, vliv problémových jedinců přirozeně zeslábne. Zároveň je důležité, aby bylo jasné, že pozitivní chování bude oceňováno – například veřejným uznáním za aktivitu nebo zodpovědný přístup.
Metodik prevence by měl vést individuální pohovory s problémovými žáky a nastavit jasné hranice pro jejich chování. Z pohovorů udělat oficiální záznam.  Je důležité, abyste měla možnost se v této situaci opřít o podporu kolegů a vedení školy. Pokud vedení školy neprojeví dostatečnou podporu, je dobré vědět, že máte právo na bezpečné pracovní podmínky – pokud škola selhává v zajištění tohoto bezpečí, je možné zvážit i právní kroky.
Pomoci může i supervize nebo konzultace s psychologem, kde budete mít bezpečný prostor pro zpracování stresu a sdílení. Vaše práce má hodnotu – pokud si ji problémoví žáci neváží, neznamená to, že jste selhala.
Pokud vedení školy nebude schopno situaci efektivně řešit a šíření pomluv bude pokračovat, je zcela legitimní zvážit změnu pracoviště. Vaše profesní hodnota a zkušenosti jsou vysoké – pokud v tomto prostředí nenacházíte podporu, je přirozené hledat místo, kde budete mít lepší podmínky k práci. Někdy je změna školy nejlepším řešením – pokud se necítíte bezpečně a respektovaně, vaše práce i osobní spokojenost tím budou dlouhodobě trpět.
Shrnuto: Doporučuji aktivní spolupráci s vedením školy, jasnou a klidnou komunikaci s problémovými žáky společně s mediátorem, práci na posílení pozitivní dynamiky třídy a zapojení metodika prevence – "vyhnít" situaci není řešením. Pokud podpora ze strany vedení školy nebude dostatečná, je na místě zvážit další kroky – včetně právního řešení nebo změny pracovního prostředí. Vaše psychická pohoda, profesní důstojnost a pocit bezpečí jsou naprosto zásadní.
S pozdravem Mgr. J. Vídeňský (supervizor ve školství)